Jdi na obsah Jdi na menu
 


Sovětský svaz jako osvoboditel?

13. 1. 2019

   Toto je můj článek publikovaný v Regionálním týdeníku Znojemsko. Původní nadpis zněl "Skutečná role Sovětského svazu před a během 2. světové války", na přání redakce byl zkrácen na "Sovětský svaz jako osvoboditel?".

   Tímto článkem chci seznámit veřejnost s fakty, které jsou takřka neznámé; se spoluprací SSSR s nacistickým Německem předtím, než tyto dva státy spolu začaly válčit. V závěru článku je má úvaha o jednaní Sovětského svazu vůči Československu a zda takové jednání lze považovat za osvobození.

 

   "2. světová válka a sovětské angažmá v ní nezačalo operací Barbarossa."

 

 

Sovětský svaz jako osvoboditel?

 

   Nedávno jsme si připomněli výročí 73 let od konce největšího válečného konfliktu v lidské historii. Ve Znojmě tato připomínka proběhla mj. vyvěšením vlajek států, které považujeme za osvoboditele Československa od nacismu, u pomníku Rudé armády na Mariánském náměstí. Jednou z vlajek byla ruská (čímž bylo myšleno, že Rusko je nástupnický stát Sovětského svazu).

   Jaká ale byla opravdová role SSSR před a hlavně během 2. světové války, přiblížím čtenářům v tomto článku prostřednictvím dosud málo známých faktů a fotografií, které byly za minulého režimu zapovězeny.

 

Spolupráce SSSR s Německem před 2. světovou válkou

   Německo a Sovětský svaz spolu čile spolupracovali na poli hospodářském i vojenském, a to ještě před nástupem Adolfa Hitlera k moci. Část této spolupráce spočívala ve vývoji vojenské obrněné techniky a letadel - zbraní, které mělo Německo zakázané Versailleskou smlouvou. Jako příklad uvádím tank TG (Tank Grotte), který pro Rudou armádu zkonstruoval německý inženýr Erich Grotte v letech 1930-1931 (dodejme, že tank nakonec Rudá armáda do výzbroje nezařadila zejména kvůli vysokým pořizovacím nákladům).

brest-litovsk-1939.jpg

Setkání sovětských a německých vojáků v polském Brest-Litevsku v září 1939, kde společně uspořádali i vojenskou přehlídku.

 

   Po nástupu nacistů k moci v roce 1933 se spolupráce obou totalitních států stočila k obchodní výměně. Sovětský svaz kupoval od nacistického Německa hlavně strojírenské výrobky, patenty, technologické postupy a zařízení, za což mu platil potravinami (hlavně obilím), surovinami (zejména ropou a železnou rudou) a také zlatem (!) a devizami. Nutno dodat, že obchod probíhal doslova až do posledních hodin německé invaze (krycí název Barbarossa) do Sovětského svazu; poslední dodávka se stovkami tun sovětského obilí odjela do Německa čtyři hodiny před zahájením útoku.

 

2. světová válka a Sovětský svaz

   1. září 1939 nacistické Německo vojensky napadlo Polsko. Začala 2. světová válka.

   Několik dnů před tím, 23. srpna, podepsali zástupci Třetí říše a SSSR smlouvu známou jako Pakt Molotov-Ribbentrop pojmenovanou podle ministrů zahraničí obou zemí, kteří smlouvu podepsali. V minulém režimu komunisté tvrdili, že to byla dohoda pouze o neútočení. Mluvit se už nesmělo o tom, že součástí této dohody byl tajný dodatečný protokol, ve kterém si Hitler se Stalinem "vymezili sféry vlivu". Jinými slovy si určili, kdo obsadí které území.

ribbentrop-molotov.jpg

Sovětský ministr zahraničí Vjačeslav Molotov (vlevo) během jednání na podzim 1940 s říšským ministrem zahraničí Joachimem von Ribbentropem (druhý zprava) v Berlíně.

 

   Podle předchozích dohod 17. září 1939 Sovětský svaz vojensky zaútočil na polský stát. V té době ještě Polsko ovládalo zhruba 45 % svého předválečného území a mělo svou vládu a armádu s vrchním velením. Rudá armáda a Wehrmacht spolupracovaly na porážce polské armády; letouny Luftwaffe se orientovaly podle vysílání sovětského vysílače nedaleko hranic, sovětské a německé jednotky společně postupovaly při likvidaci polských jednotek (v dobytém polském Brest-Litevsku Němci a Sověti uspořádali společnou vojenskou přehlídku). Po porážce polské armády si Německo a Sovětský svaz rozdělily Polsko zhruba na dvě poloviny; levá část připadla Německu, pravá Sovětskému svazu. Během sovětské okupace východního Polska dal Stalin 20 000 polských důstojníků a civilistů zastřelit a dalších 30 000 Poláků bylo deportováno do gulagů. SSSR zahájil rovněž rozsáhlé hospodářské vykořisťování, jehož součástí bylo znárodňování a kolektivizace.

   V následujících měsících Sovětský svaz anektoval pobaltské státy Litvu, Lotyšsko a Estonsko, část Rumunska a vojensky zaútočil na Finsko, jehož část území posléze rovněž připojil. Na všech těchto obsazených územích zavedli Sověti stejný režim jako v Polsku. Teror v nich pokračoval až do posledních okamžiků sovětské nadvlády; např. těsně před příchodem německých vojsk v létě 1941 do bývalého polského města Lvov sovětská NKVD povraždila všechny politické vězně v místní věznici.

victims-lvov.jpg

Mrtví "nepřátelé proletariátu" ve Lvově (na fotografii již po odchodu Sovětů civilisté hledají své příbuzné mezi zabitými). Sovětská NKVD ještě těsně před příjezdem jednotek Wehrmachtu v létě 1941 zavraždila všechny politické vězně v místní věznici, mimo jiné vhozením granátů do cel.

 

   V době, kdy Hitler dobýval státy v severní, západní a jihovýchodní Evropě a válčil s Velkou Británií, mu Stalin posílal dodávky potravin, ropy, železné rudy a dalších nerostů a produktů. V této souvislosti si říšský ministr propagandy Josef Goebbels zapsal do deníku: "Rusové, aby se nám zavděčili, nám posílají více, než bychom chtěli." Jak jsem uvedl výše, poslední sovětská dodávka obilí odjela do Německa čtyři hodiny před vpádem Wehrmachtu do SSSR.

 

Osvobození Československa Sovětským svazem - skutečně osvobození?

   V České republice je obecně stále zakořeněná představa, že "nás" Sovětský svaz osvobodil a že nás zachránil před nacismem. Bylo tomu ale skutečně tak? Skutečně to bylo od Sovětského svazu osvobození?

   Předně si musíme uvědomit, jaký režim tehdy panoval v Sovětském svazu. V době "osvobozování" států východní a střední Evropy měl sovětský komunistický režim na svědomí miliony mrtvých - jenom během Stalinem uměle vyvolaného hladomoru zemřelo v první polovině 30. let v SSSR hlady 6 milionů lidí (tedy stejný počet jako bylo obětí holokaustu).

holodomor-ukraina.jpg

V první polovině 30. let nechal Stalin v nejúrodnějších částech SSSR uměle vyvolat hladomor; důvodem byla nechuť rolníků odevzdat půdu a vstoupit do kolchozů. Jeho obětí se stalo 6 milionů lidí včetně mnoha dětí.

 

   Sovětský svaz bez jakéhokoli souhlasu či alespoň jednání s československou vládou anektoval Podkarpatskou Rus, jenž byla územní součástí Československa. Sovětská NKVD svévolně a bez ohledu na československé státní orgány zatkla a deportovala z Československa tisíce československých občanů do sibiřských gulagů, kde se mnoho z nich "ztratilo". Rudá armáda se v Československu dopustila nemalého množství válečných zločinů. A hlavně Sovětský svaz dopředu určil, jaké státní zřízení bude vládnout v poválečném Československu (komunismus) a také se podstatným způsobem zasadil o jeho implementaci.

   Takové jednání k suverénnímu státu nelze považovat za osvobození.